1. kapitola - Městečko

25. března 2013 v 21:10 | Salma Blanco |  Děvče z tančírny 1

1. Městečko
Moje první setkání s tím člověkem v sobě nemělo ani za mák romantiky. Přehnal se kolem mne jako splašený kůň, srazil mne do prachu a zmizel ve tmě. Zůstal po něm jen zápach střelného prachu a ostrá bolest v naraženém koleně. A jako naschvál, jsem dneska měla tak báječně snivou náladu.
Ten večer jsem se, jako tolik podobných volných večerů, procházela za městem a oddávala se svému snění - jak tomu s oblibou říkaly mé přítelkyně. Ráda jsem si užívala atmosféru těch několika kratičkých chvil předcházejících západu slunce, okamžiku, kdy poslední sluneční paprsek polaskal zemi, a jeho průzračný svit na pár prchavých mžiknutí oka změnil okolní svět v mystickou krajinu.
V té neopakovatelné chvíli předcházející noci se vše na kratičký okamžik proměnilo. Zvířený šedý prach v ostrém jasu posledního paprsku zazářil zlatými a stříbrnými odlesky brokátu, uschlý strom se svými rozpaženými mrtvými větvemi se proměnil v bájného tvora, sluncem vyšisovaná prkna dřevěných stěn domů vyprávěla o mapách cizích světů a kopce v dálce volaly svou tajemnou vábivou písní. Svět byl na kratičký čas jiný, krásný.
Potřebovala jsem - alespoň na okamžik, pocítit onu krásu, nechat se prostoupit energií a podivnou nostalgickou nedefinovatelnou touhou. Bylo to jako pravěké volání duše. Jako kdyby si duše v těch chvílích vzpomínala na něco dávno minulého, ztraceného v prostoru a čase, na něco neuchopitelného, nepopsatelného, možná na zážitky dávných generací přede mnou, na nenaplněné touhy, sny.
Bylo jisté, že tyto moje meditace na samém soumraku dne, mne uspokojovaly mnohem víc, než nedělní fádní kázání v kostele. Kam jsem ostatně stejně raději nechodila, už jen kvůli pohledům starousedlických matrón a jejich počestných dcerušek. Můj chrám a můj Bůh byl se mnou právě tady, v hodině předcházející soumraku, na sklonku dne.
Dnešní večer jsem se zdržela venku mnohem déle než obvykle. Zpátky jsem se vracela až za tmy. Šéf bude zuřit, to mi bylo jasné, ale nějak mi to bylo dneska jedno. Vznášela jsem se v podivném stavu bytí a nebytí. Obklopil mne nezměrný klid, vyrovnanost a neosobnost. Jako bych se oprostila od svého těla a duše a byla někým úplně novým. Myšlenky volně plynuly hlavou, svět kolem, tak šedivý a ubohý ve své malosti se rozplynul a v mé duši se usadil klid a bezpečí.
A právě v té chvíli se to stalo. Zprvu jsem si vůbec neuvědomovala, že se něco děje, až teprve, když jsem ležela na zemi, tvrdě přitisknutá do prachu těžkým mužským tělem, jsem se probrala ze snění.
"Sakra, ženská, co se tady motáte jako ovce na porážce! Omrzel vás život?" houkl mi do ucha a já si teprve teď uvědomila, že to, co mi před chvílí zasvištělo kolem ucha, byla kulka vypálená z koltu. Místo toho, abych se začala bát, jsem vyhrkla:
"Kterej blázen vám poradil, abyste střílel na ulici, běžte si ty svoje pitomý přestřelky vyřizovat někam jinam, milej pane, tady choděj lidi, jestli ste si neráčil všimnout."
"Vás, madam, by si nevšiml leda slepej, ale vy se příště ve vlastním zájmu koukejte kolem sebe. Kvůli vám mi ten darebák zase frnknul, teď abych ho hledal bůhvíkde."
Tíha jeho těla už mě začínala dusit a tak jsem se ho snažila od sebe odstrčit, ale ani to s ním nehnulo.
"Můžete ze mě laskavě slézt, nebo takhle hodláte zůstat až do rána?" zasyčela jsem mu co nejjedovatěji do tváře.
Neušlo mi jeho tlumené uchechtnutí, ale konečně uvolnil svoje sevření, pustil mě a vstal. Začala jsem se taky zvedat, ale ostrá bolest v koleně způsobila, že se mi znova podlomily nohy. Vyjekla jsem a tím znovu nechtěně upoutala jeho pozornost.
"Stalo se vám něco?" zeptal se a v jeho hlase jsem ke svému velkému zadostiučinění zaslechla starost.
"Asi něco s kolenem, ale to vás nemusí vůbec zajímat, pane pistolníku, jen si uhánějte za tím svým padouchem a pro mě za mě, se klidně můžete někde s chutí oba dva postřílet. Jen když už se s váma víckrát nepotkám," zasyčela jsem vztekle a odstrčila ruku, kterou po mě šátral ve tmě.
"Nemusíte se namáhat, zvládnu to dost dobře sama."
"Jak je ctěná libost, madam." odpověděl a mizel ve tmě. "Někoho vám pošlu, ať se na vás koukne," zavolal ještě ze tmy a pak zmizel.
"Sakra," praštila jsem pěstí do prachu země vedle sebe. "Takovej krásnej večer a takhle to musí skončit!"
Pomalu jsem se pokusila vstát. Koleno nesnesitelně bolelo, ale přece tady nezůstanu ležet až do rána. Musím se nějak dobelhat do svého pokoje.
Každý krok byl utrpením, při každém došlápnutí na zraněnou nohu mnou projela ostrá bolest a Carverova tančírna, která byla nyní mým domovem, se zdála neskutečně daleko. A to mě ještě čekaly dlouhé schody do podkroví, než se konečně budu moci svalit na své lůžko v maličkém pokojíku pod střechou. Zatracený chlap!
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ell Ell | 29. března 2013 v 19:00 | Reagovat

Ahoj,
je to úžasný příběh :)

2 Salma Blanco Salma Blanco | 4. dubna 2013 v 20:13 | Reagovat

[1]:
Velmi děkuji za první komentář! Budu v příběhu pokračovat.

3 Majkayela Majkayela | Web | 21. dubna 2013 v 14:58 | Reagovat

Máš nádherný styl psaní, čte se to naprosto lehce a jedním dechem. "Setkání s tím člověkem nemělo ani za mák romantiky?" Podle mě to je klasické chování a typ osobnosti, do které se jistě po nějakém tom škádlení po jistém čase zamiluje :D Takže v jistém slova smyslu to romantika byla a snad bude ;) těším se na pokračování a děkuju za pěkný koment na mém blogu :-D

4 Majkayela Majkayela | Web | 21. dubna 2013 v 15:00 | Reagovat

Jó a ještě jsem zapomněla podotknout, že máš pěkně vymyšlený a udělaný design :)

5 Salma Blanco Salma Blanco | E-mail | Web | 21. dubna 2013 v 15:19 | Reagovat

[4]: Moc děkuji! Za design blogu vděčím Valin. Dělá úžasnou grafiku a byla tak skvělá, že mi udělala i můj blog. Takže chvála patří jí :-)

6 Únorová Únorová | Web | 10. června 2013 v 22:07 | Reagovat

1) Děkuji za chválu na mém blogu :-)) moc si jí cením!
2) Nádherně píšeš! Čte se to plynule a vše (každá věta) mi v hlavě ukáže přesnou scénu. Opravdu povedený příběh!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama